Izolační trojsklo Brno

K dalšímu významnému snížení hodnoty součinitele prostupu tepla se dnes začínají ve velké míře prosazovat izolační trojskla. Jedná se o klasické izolační dvojsklo, u kterého je k nepokovenému sklu přilepen distanční rámeček s dalším pokoveným sklem. Získáme tak trojsklo s dvěma vnějšími pokovenými skly a jedním obyčejným plochým sklem uprostřed. Meziprostor je vyplněn opět inertním plynem. V případě použití dvou pokovených skel a vyplnění meziskelního prostoru kryptonem se dosáhne hodnoty U_g až 0,5 Wm^-2K^-1 (ČSN EN 673). Použití trojskel s tak nízkým prostupem tepla je nutné zejména v nízkoenergetických, popř. v tzv. pasivních domech.

V současnosti již celá řada výrobců eurooken přechází od profilů 68 mm nebo 78 mm na profily s větší stavební hloubkou, a to až 92 mm. Do nich lze pak s výhodou použít zasklení právě izolačními trojskly s větší šířkou rámečku (šířka rámečku významně ovlivňuje tepelné parametry izolačního skla). Nejlepšího výsledku se dosahuje při šířce rámečku 15 – 16 mm, kdy je proudění plynu zahříváním slunečními paprsky v meziprostoru lineární (podél svislých ploch skel) a prostup tepla prouděním je tak minimální. Při této šířce rámečků lze pak použít pro plynovou výplň argon namísto nepoměrně dražšího kryptonu při pouze nepatrném snížení izolačních vlastností (viz tabulka). Uvážíme-li, že cena izolačního dvojskla dnes tvoří pouze cca 10 % ceny eurookna, pak v případě zhruba dvojnásobné ceny za trojsklo dostanete snížení hodnoty U_g o 45 %. Ani výrobci plastových profilů dnes již nezůstávají pozadu a na trhu se objevují profily, které umožňují do křídel osadit i izolační trojsklo o šířce až 42 mm, čímž se docílí celkové hodnoty součinitele prostupu tepla pro celé okno
U_w = 0,8 Wm^-2K^-1.

Stejně tak jako u dvojskel lze i u trojskel zejména prostřední sklo nahradit dle potřeby a účelu jiným sklem, které izolačnímu sklu dodá další požadované vlastnosti jako např. bezpečnost (použití tepelně tvrzených nebo vrstvených skel) a nebo mu dodá estetický vzhled např. použitím gravír nebo vitráží, což nijak nesníží izolační vlastnosti.

Doba, kdy zvýšená hmotnost trojskla byla uváděna jako hlavní a největší nedostatek, je díky uvedeným řešením profilů již minulostí. Ani snížení světelné propustnosti se nejeví jako nedostatek, neboť díky zlepšeným tepelně izolačním parametrům lze navrhovat okna takových velikostí, aby jimi do místností proudilo dostatečné množství přirozeného denního světla. Množství sluneční energie přivedené takovými okny je pak přirozeně potlačeno sníženou hodnotou g (zisk - z anglického gain, je to podíl sluneční energie převedené zasklením do místnosti ku energii dopadající zvenku).